Jméno: Raphael Sorel (Raphael je jméno, přátelé mu říkají Raph)
Úplné jméno: Raphael Sorel, Vikomt Normandský a člen Noblesse d´épée.
Přezdívka: Cavalier (čte se kavalír)- Šlechtic (odvíjí se od jeho původu, stylu oblékání a chování)
Věk: 17let
Zaměření/Zaměstnání:Pirát
Specializace: Agent/diplomat- ten, co sbírá informace o odměně za posádku, pokladech, co se kde stalo atd.
Hlavně: jsem levák. Levou šermuju a pravou házím.
Odměna: Zatím 0 (ale to se brzo změní)
Povaha: Samozřejmě to není žádné ořezávátko. Umí se svým hadím jazykem dobře ohánět. Nadruhou stranu potřebuje trochu zdravého rozumu a slušného chování k tomu, aby si ještě udržel důstojnost jak na moři tak na souši.
Cíle: Aby každý, kdo uslyší jméno Šlechtic ukázal na hruď a řekl: "Jo, toho jsem viděl, fajn chlapík, ale přes držku bych od něj nechtěl..."
Životopis: Narodil jsem se kdesi daleko. Otec byl šlechtic a věděl, jak se chovat. Proto jsem nevynechal jediný ples, ani šermířský souboj. Piloval jsem techniku, kterou jsem sám vymyslel a která mi opravdu sedla pod ruce. Ani nevím, kam jsme jeli, když nás přepadli piráti. Tři jsem odrovnal pomocí rapíru a půlku z nich jsem složil k zemi mým vytříbeným humorem. Inu, rodina v pánu, před sebou spousta holek a bojů, a nenaděláš nic. Takže proč ne... Ještě párkrát jsem si zabojoval až jsem se dostal kamsi....A rozhodl jsem se, že na souši je moc hlídek a na rozbouřeném moři na viklající se lodi musí být lepší a zábavnější boj. Takže hledám nějakou posádku ošlehanou Tritonovým dechem, která se nebojí a dokáže nevěřit vlastním lidem. Otázka zní, jestli se budu chtít přidat...
Rasa: Člověk
Devil Fruit: BojBojový styl: En Garde! (Do střehu!)
Tahle technika je prostá: Šlechtické šermířské školy jsou proslulé po celém světě a každá šlechtická rodina má alespoň jednoho učitele šermu s rapírem/kordem/fleretem.
Můj dlouholetý trénink mě dopracoval k rychlému a dynamickému šermu na prakticky jakémkoliv povrchu za jakýchkoliv podmínek (ale musím mít zbraň samozřejmě).
Techniky:Bon apetit... (dobrou chuť)
Můj šlechtický oblek skrývá nespočet rukávců, kapes, kapsiček a jiných otvorů, ve kterých mám vrhací nože. V nestřeženém okamžiku můžu nůž vytáhnout z jedné z kapes a mrštit ho po nepříteli. Jsem si celkem jistý s rychlým vytažením a zásahem špičkou, ale s mířením mám problémy (kdo by taky mířil, když je například ve skoku na zad do pytlů pilin. Každopádně soupeře to překvapí a když ho to trefí, určitě se mu to nelíbí.
Un satisfaction (satisfakce)
Prosté a jednoduché: Střelba z pistole. Ta věc je zatraceně těžká, nepřesná, dlouho se nabíjí a rychlost kulky bych předběhnul snad i já. Nicméně moje schopnosti se zlepšují, takže tím vyrovnávám nepohodlnost pistole. Míření je lepší a dokážu odhadovat dráhu i poslepu.
Samozřejmě tasit umím pistoli stejně rychle jako nože a rád překvapím soupeře. Ale jak říkám- tasit a trefit je něco úplně jiného. To už ale soupeř neví...
Obrázky:Vzhled a oblečení:
Vrhací nože:
Pistole:
